PADOCHOV

aneb "Padochov na drátě" jak říká Pavel Horynek

Nejčtěnější

29. června 1945 byla v Padochově založena nová mládežnická organizace Junák na svátek Petra a Pavla a to u Rybičkové skály pod Konvisem. Zde bylo také zvoleno první vedení. Vedoucí: Vladimír Kotouč (šestý zprava v táboře), zástupci – Vladimír Plocek, rádcové – Květoslav Hrůza, M. Krejčí a Zdeněk Mrázek, podrádci: Luděk Sigmund, Ivan Machulka a Ladislav Průša.

Když jsem popisoval oslavanský kostel, zařadil jsem na závěr popisy památek v Oslavanech, a to jak církevních, tak i těch ostatních. Dnes bych Vás chtěl seznámit s padochovskými památkami. Boží muka stojí na kopci při silnici z Ivančic do Padochova. V dřívějších dobách se o tuto památku starala (líčila a upravovala okolí) paní Anna Panovská, rozená Neužilová. Když zde uhnil kříž, nechala jej udělat nově panem Krutišem, který pracoval na „velkostatku" jako zámečník.

Jak jsme se mohli dozvědět s tohoto skvělého časopisu Okno, který nám mimochodem závidí i místní rodáci žijící dnes v Praze, byly v okolí Oslavan i v Padochově nalezeny ostatky „pravěkých" obyvatel zdejšího kraje. V našich sokolských archivech jsem nalezl výtažky z přednášek našeho zakládajícího člena, padochovského rodáka, významného archeologa, muže veselého s moudrou životní filozofií Viléma Grosse. Tady jsou výtažky z jeho přednášek:

Osada Padochov, (také Podauchow, Padouchov, Paduchov, Batauchov, Padehau, Padúchov). První písemná zmínka pochází z roku 1548. Vývoj názve obce – r. 1674 Padouchow, r. 1718 Paduchov. Jména se měnila i korekcí slangu,staročeských názvů. V novo češtině je to padouch či lotr. Ve slovníku Josefa Jungmana je padouch „viselec, jenž viseti maje, od šibenice odpadl“. V novější literatuře je padouchem nazýván „syn muže, který byl k smrti odsouzen, ale propuštěn“. Ve staročeské frázi to také znamená „padnuti v súd“ a v lašském výrazu je to „ten kdo kulhá“. Přikláním se k domněnce, že kolem Rybičkové skály podél potoků vedla obchodní cesta z Brna do Vídně, kde koňská spřežení přepadali padouši - lapkové.

Léta Páně 1596 za panováni císaře Rudolfa II., kdy bylo povzneseno tajemné učení astrologické mistrem Kellym a astronomie Kellerem, se na toto téma vedly řeči a diskuze v šenku na náměstí vedle radnice královského města Ivančic. Jde opravdu vyrobit z obyčejného železa zlato za pomoci různých formulí, lektvaru a zbohatnout na tom? O tom přemýšlel i padochovský rychtář Štefan Doka nad již několikátou sklenkou vína. Jak by se mu změnil celý život! Doma žena a děti a stále být závislý na vůli oslavanské vrchnosti. Být tak svobodný a nehrbit neustále záda, rozhodl se ještě téhož večera.

V dnešním díle se vrátíme do roku 1919, kdy byla založena TJ Sokol Padochov. Po volbě nového výboru byl založen divadelní a pěvecký odbor. Pěvecký odbor měl 37 členů pod vedením Václava Machulky a divadelní odbor s 22 členy vedl Ladislav Skýva st.. Divadla se začala hrát již v „kovárně“ na Františce a za pořízené peníze se koupilo sportovní náčiní. Po zahájení výstavby Sokolovny v r. 1927 se hrálo na rozestavěném jevišti (viz foto) a v přírodním divadle pod myslivnou.

Této uličce mezi bývalou Masarykovou jubilejní národní školou, nyní Mateřskou školkou Duha a sousedními pozemky, bývala klikatá cestička, které se říkalo Přelízátko. Nevím kdy, kdo a proč tuto uličku takto pojmenoval. Snad proto, že za školou vedla odvodňovací struha, přes kterou se přelézalo.

Ve čtvrtém díle této mini historie Padochova jsem se zmínil o poslední doškové střeše v obci o domu č.12, který patřil rodině Veselových. K tomuto domku, ve kterém se narodil i slavný padochovský rodák Vilém Gross, patřila i stodola a hospodářské budovy, které již byly v dezolátním stavu a tak se v roce 1967 rozhodlo vedení obce tuto budovu zbourat a postavit zde hospodářský domek s dílnou a garáží pro traktor, který sloužil při různých pracích v obci. K tomuto domu se ještě přistavěla krejčovská provozovna.

Hledat

Free Joomla templates by L.THEME