8. ŘÍJEN PAMÁTNÝ DEN SOKOLSTVA VÝZNAMNÝ DEN ČR
Památný den sokolstva je poctou všem členům a členkám Sokola, kteří během téměř 160 let existence spolku obětovali své životy v boji za svobodu, demokracii a samostatnost. Od roku 2019 je zařazen do kalendáře významných dnů České republiky.
Jako symbol Památného dne sokolstva byl vybrán František Pecháček, sportovec, československý olympionik, sokolský činovník, autor legendární sletové skladby mužů zroku 1938 nazvané "Přísaha republice". Jako jeden z čelných představitelů domácího odboje byl v roce 1944 umučen nacisty. Poslední slova Františka Pecháčka pronesená ke spoluvězňům zněla: „Sbohem, bratři, vím, že jdu na smrt, ale nebojím se jí. Statečný muž umře jednou, jen zbabělci umírají stokrát. Umřu s klidem, protože vím, že naše oběti nebyly marné.“
Datum 8. října bylo zvoleno jako připomínka tragických událostí roku 1941. V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo v rámci “Akce Sokol” zatklo na 1500 sokolských činovníků z ústředí, žup i větších jednot. Byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů. Plných 93 % z nich do konce války zahynulo. Ještě během této noci podepsal Reinhard Heydrich úřední výměr o rozpuštění České obce sokolské, kterou nacisté považovali za nejnebezpečnější domácí organizaci, jejíž organizační aparát sloužil v masovém měřítku odbojovému hnutí.
Nejvýznamnějším skutkem sokolského odboje se pak stala spolupráce při atentátu na Reinharda Heydricha, který by se bez doslova sebevražedné pomoci sokolů nemohl nikdy uskutečnit (více o sokolském odboji najdete zde)
Předválečný starosta TJ Sokol Padochov Eduard Hrůza
E. Hrůza – Starosta, E. Hrůza - legionář
Po založení TJ Sokol Padochov se ČOS rozhodla, že se budou volit starostové na roční volební období. E. Hrůza byl zvolen starostou vlétech 1920, 1921, 1924, 1925 a 1927, tedy„starostoval“ 5 roků a bylo po Jaroslavu Krškovi a Vilému Karpfelovi třetí nejdelší období.
Narodil se 29.12.1894 v Padochově a bydlel se svojí manželkou a dětmi v místech, kde dnes stojí vilka rodiny Adamových (k Václavce). Byl zakládajícím členem naší jednoty a druhým zvoleným starostou.
V mezidobí a dalších letech vykonává funkci vzdělavatele.
V roce 1918 vstoupil do armády ke 23. pěšímu pluku v Brně odkud byl nasazen k potlačení Maďarské republiky rad. Za tento nezaviněný „odboj“ měl celoživotní potíže s komunistickými pohlaváry. V roce 1938 po Mnichovské zradě vstoupil do Československého odboje pod vedením generála Vojtěcha Borise Luži. V této jednotce pracoval s bratry Ryšavým, Nekužem a Škodou, kteří byli vězněni a popraveni v koncentračních táborech. Během války pracoval jako horník a velmi záhy onemocněl nemocí z povolání – zaprášení plic. Jako nemocný měl být zařazen na lehčí práci na povrchu, což se nestalo, zůstal v rubání, kde zkolaboval a musel do důchodu. Vzhledem i k nízkému důchodu podal žalobu k báňskému soudu v Ostravě, který vyhrál. Protokoly z tohoto procesu jsou uloženy dle požadavku dělnického hnutí oslavanska v Moravském muzeu v Brně. Soudní spor sice vyhrál, ale prohrává s nelehkým životem ve věku 49 let.
Na veřejném cvičení v Tetčicích 1938 (v kroji druhý zprava) Čestná stráž – druhý zleva.
Pohřeb.
Podrobnější popis Památného dne sokolstva si můžete přečíst v níže přiložené Brožuře 8X.
Sestavil v roce 2021 M. Růža
Letošní Památný den sokolstva si připomeneme zapálením svíček na významných místech v Padochově. Svíčky tak budou plápolat u Zvoničky a sochy sv. Jána. Dále pak u křížku u školky a u hlavní silnice. Svíčku bude hořet u pomníku Partyzána v lese u Václavky. Vyvěsili jsme vlajku a svíčka bude svítit u naší lípy a pamětní desky na sokolovně. Děkujeme všem, kteří i doma zapálí světlo naděje jako připomínku všech sokolů a sokolek, kteří obětovali své životy v boji za sokolské hodny a vlast.
 Brožura 8X | [ ] | 2316 kB |