8. ŘÍJEN PAMÁTNÝ DEN SOKOLSTVA VÝZNAMNÝ DEN ČR
Památný den sokolstva je poctou všem členům a členkám Sokola, kteří během téměř 160 let existence spolku obětovali své životy vboji  za  svobodu,  demokracii  a  samostatnost.  Od  roku  2019  jezařazen do kalendáře významných dnů České republiky.

Jako  symbol  Památného  dne sokolstva  byl  vybrán  František Pecháček,  sportovec,  československý olympionik,  sokolský  činovník,  autor legendární  sletové  skladby  mužů  zroku  1938  nazvané  "Přísaha republice". Jako  jeden  z  čelných  představitelů domácího  odboje  byl  v  roce  1944 umučen nacisty. Poslední  slova  Františka  Pecháčka pronesená ke spoluvězňům zněla: „Sbohem, bratři, vím, že jdu na smrt, ale nebojím  se  jí.  Statečný  muž  umře jednou,  jen  zbabělci  umírají  stokrát. Umřu  s  klidem,  protože  vím,  že  naše oběti nebyly marné.“

Předválečný  starosta  TJ  Sokol  Padochov Eduard Hrůza
Po  založení  TJ  Sokol  Padochov  se  ČOS rozhodla, že se budou volit starostové na roční volební období. E. Hrůza byl zvolen starostou vlétech  1920,  1921,  1924,  1925  a  1927,  tedy„starostoval“  5  roků  a  bylo  po  Jaroslavu Krškovi  a  Vilému  Karpfelovi  třetí  nejdelší období.
Narodil se 29.12.1894 v Padochově a bydlel se svojí manželkou a dětmi v místech, kde dnes stojí vilka rodiny Adamových (k Václavce). Byl zakládajícím členem naší jednoty a druhým zvoleným starostou.
V mezidobí a dalších letech vykonává funkci vzdělavatele.
V roce 1918 vstoupil do armády ke 23. pěšímu pluku v Brně odkud byl nasazen k potlačení Maďarské republiky rad. Za tento nezaviněný „odboj“ měl celoživotní potíže s komunistickými pohlaváry. V roce 1938 po Mnichovské zradě vstoupil do Československého odboje pod vedením generála Vojtěcha Borise Luži. V této jednotce pracoval s bratry Ryšavým, Nekužem a Škodou, kteří byli vězněni a popraveni v koncentračních táborech. Během války pracoval jako horník a velmi záhy onemocněl nemocí z povolání – zaprášení plic. Jako nemocný měl být zařazen na lehčí práci na povrchu, což se nestalo, zůstal v rubání, kde zkolaboval a musel do důchodu. Vzhledem i k nízkému důchodu podal žalobu k báňskému soudu v Ostravě, který vyhrál. Protokoly z tohoto procesu jsou uloženy dle požadavku dělnického hnutí oslavanska v Moravském muzeu v Brně. Soudní spor sice vyhrál, ale prohrává s nelehkým životem ve věku 49 let.

Sestavil M. Růža